Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR
SVOL
Obhajovat společné zájmy vlastníků nestátních lesů a prosazovat oprávněné požadavky členů, podílet se na tvorbě lesnické politiky a legislativy, metodicky pomáhat členům sdružení při obhospodařování lesních majetků, zajišťovat poradenskou činnost a školení pro vlastníky a správce lesních majetků, vydavatelská a publikační činnost, spolupracovat s obdobnými institucemi v tuzemsku i v zahraničí, prostřednictvím systému společného obchodu spolupůsobit při vytváření výhodných podmínek pro prodej dříví členy SVOL jejich smluvním partnerům, práce s dětmi a mládeží
ID: 347402735427-35
Lobbying Activity
Response to Guidance on REDII forest biomass sustainability criteria
27 Apr 2021
SVOL points out the fact that forest biomass is the most important renewable energy source in the EU27 (Eurostat) and the effective utilization of sustainably managed forests in the EU will be in future very important to fulfill the aims of the Green Deal and the Paris climate agreement.
SVOL welcomes the operational guidelines suggested by the Commission which are key to implement RED II sustainability criteria. CEFPF acknowledges the time pressure which the Commission is working with when looking ahead for July 2021, the start of the RED II implementation.
However, on certain aspects the implementation guideline goes beyond the Directive’s competence and could therefore raise issues regarding Member States competences.
We would emphasizes the minimizing additional administrative burdens on forest owners and ensuring stable framework conditions for necessary investments in the bioenergy sector in order to meet the ambitious energy and climate goals.
During 2020 the RED II BIO project report was under public consultation. It contained an analysis of national level compliance for EU MS and some other countries. We regret that this report was not published in time to provide stakeholders background information which would help assessing this guidance text.
The regulations should stick to the same definition for forest biomass as the Directive it is meant explain. The regulation differentiates between “primary biomass from forests” and “secondary biomass from forests” while the directive uses “forest biomass” and “residue”.
The regulation refers to in art 3 to four different forest categories: primary forests, natural forests, semi-natural forests, plantation forests. Only the last 3 are defined. It is not clear where these specific definitions come from. It looks like it is a mix between different sources: FAO definition (2020) is used for plantation forests, but the definition for semi-natural forest comes from EEA Terms, while the definition of natural forest in EEA Terms differ from the one used in this draft regulation.
Is it expected that all forest can be classified as 1 of the 4 forest types used? If yes, the requirement in art 3 para 1.b.ii will be limiting for forest regeneration. We recommend using FAO definitions forest types.
Please avoid mixing up “plantation forests” with “planted forests”.
The implementation regulations should stick to the five sustainability requirements set in
point (a) of Article 29 (6) of Directive (EU) 2018/2001.
Especially we have trouble with:
• art 3, para 1.b.ii “including that primary forests and natural or semi-natural forests are not degraded to or replaced with plantation forests”
• art 3 para 1.b.iv “regulate the removal of stumps, roots, deadwood and where appropriate, needles or leaves”
The article 29, para 6.a.iv of the RED II refers to “maintenance of soil quality and biodiversity with minimizing negative impacts”. Adding regulation of the removal of stumps, roots, deadwood and where appropriate, needles or leaves to this regulation is too detailed.
For both points the above-mentioned provisions of the guidance are going very much deeper level than in the RED II regulation text and is jeopardizing the role of Member States to explain and show how RED II requirements are covered by national legislation. Such details are rather subject to practices and operational guidelines. We would therefore suggest deleting these detailed level texts.
Comments on the sourcing level assessment:
• art 4 1.b.iv, B-level (sourcing area) assessment is requiring the management system to ensure that “clear-cuts are minimized”.
It is very much unclear what this means (the amount, the area, the size, the responsibility to define what “minimization” means). This minimization and falling of the A-level assessment may paralyze the harvesting operations where bioenergy collection is a side product. We are concerned that this is a result of the toxification of the renewable energy debate (JRC report)..
Read full responseResponse to Revision of the Renewable Energy Directive (EU) 2018/2001
21 Sept 2020
SVOL oceňuje iniciativu EK revidovat pravidla pro obnovitelnou energii za účelem přispět k k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a cílů Zákona o klimatu do roku 2030. Chtěli bychom však upozornit na některé body související s hodnocením možných dopadů při využívání obnovitelných zdrojů energie z lesů.
Produkce a využití obnovitelných zdrojů energie je velice důležité na lokální a regionální úrovni, zejména na venkově.
Podporujeme průzkum možností vyššího podílu obnovitelné energie. Veškeré formy obnovitelných zdrojů energie mohou přispět k dosažení klimatických cílů 2050 a měly by být podporovány. Toho Nemůže být dosaženo bez radikálního omezení fosilních paliv. V současné době představuje energetická biomasa zdroj pro téměř 60% obnovitelné energie EU. Bioenergie je důležitým zdrojem pro dosažení cíle klimatické neutrality EU do roku 2050.
U nádrhu alternativy 4 nepovažujeme za rozumné navržené dodatky článkům 29–31 REDII. Implementace Pokyny k implementaci Směrnice REII jsou téměř uzavřeny a realizace implementace již začíná. Možné návrhy změny existujících pravidel by měly být předmětem diskuze až ve fázi oficiálního vyhodnocování implementace stávající směrnice. Zdůrazňujeme potřebu stabilního prostředí a umožnění implementace dle stávajících pravidel vytvářených intenzivní diskuzí se všemi dotčenými subjekty.
Ve větě „Riziko nežádoucích podnětů pro využívání trvale neudržitelné biomasy bude ohodnoceno a minimalizován prostřednictvím vhodných ochranných opatření“ by měl být výraz „trvale neudržitelná biomasa“ vysvětlen. Směrnice REDII a její články 29–31 jsou formulovány tak, aby zajistili, že biomasa používaná k energetickým účelům je trvale udržitelná. Proto SVOL požaduje, aby stávající systém definice trvale udržitelné biomasy byl implementován bez navrhovaných změn.
Dále SVOL upozorňuje, že vývoj bioenergetiky může podpořit vlastníky lesa k aktivnímu trvale udržitelné hospodaření v jejich lesích. Vlastníci kromě produkce dříví vysoké kvality pro dřevozpracující průmysl a bioekonomická odvětví budou moci na trhu lépe uplatnit i vytěžené méněhodnotné dříví charakteru energetické biomasy a získat tak finanční prostředky pro obnovu lesů se zvýšenou biodiverzitou a aktivní uhlíkovou bilancí.
SVOL upozorňuje, že stabilní politický rámec EU a předvídatelnost ve vývoji bioenergetiky jsou důležité pro celý lesnický a energetický sektor.
Read full responseResponse to Commission Delegated Regulation amending Annex IV to the LULUCF Regulation
14 Sept 2020
Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů apeluje u Evropské komise na nutnost přehodnocení referenční úrovně emisí CO2 pro Českou republiku (ČR) stanovenou Expertní skupinou LULUCF na období 2021-2025 ve výši ročního ekvivalentu - 6 137 189 tun CO2 v návrhu přílohy IV Směrnice EU 2018/841. Návrh vycházel z podmínek trvale udržitelného hospodaření v ČR před začátkem současné extrémní velkoplošné kalamity. V důsledku několika let extrémního sucha a extrémně teplého počasí jsou lesní porosty oslabeny a napadány hmyzími škůdci nebo usychají. Zejména extrémní kůrovcoví kalamita je příčinou nárůstu kalamitních těžeb nad běžnou úroveň celkových ročních těžeb RŘ. Výrazně zvýšený objem nahodilých těžeb proběhne i v referenčním období 2021-2025 a České republice bude hrozit penále. Co nejrychlejší zpracování kalamitou postižených porostů a jejich urychlená obnova stanovištně vhodnými dřevinami je zásadní pro rychlou obnovu všech jejich funkcí včetně klimatické a aktivní uhlíkové bilance obnovených lesních porostů. Náklady na zpracování kalamity v současné době již převyšují realizační ceny vytěženého dříví. Delší dobu nezpracované kalamitou zničené suché porosty se stanou nepřístupné (nebezpečí pádu větví i celých stromů) jak pro lesní dělníky, tak pro veřejnost. Vlastníci lesů budou potřebovat finanční podporu pro urychlenou obnovu kalamitou zničených lesů (od státu, popř. i od a Evropské unie). Proto Česká republika potřebuje s ohledem na současnou reálnou situaci a očekávaný vývoj katastrofické kalamity přehodnotit reálný vývoj tě očekávaných kalamitních těžeb a nově stanovit reálnou výši referenční úrovně emisí CO2 pro období 2021 - 2025 a 2026 - 2030. Podrobnější informace najdete v přiloženém souboru, ve kterém je společné stanovisko Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí České republiky. SVOL jejich žádost na přehodnocení referenční úrovně ekvivalentu emisí CO2 pro ČR podporuje a apeluje na Evropskou komisi obnovit s Českou republikou jednání za účasti Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí.
Read full responseResponse to EU Strategy on Adaptation to Climate Change
30 Jun 2020
Příspěvek SVOL k výchozímu hodnocení Evropské komise Strategie Zelené dohody EU pro adaptaci na klimatické změny
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů V ČR (SVOL) vítá iniciativu EK navrhnout novou a ambicióznější Strategii adaptace EU jako součást Evropské Zelené Dohody a podporu cílů Zákona o klimatu EU.
Současnými změnami klimatických podmínek a extrémními výkyvy počasí trpí i evropské lasy.
Je předpoklad, že se tlak přírodních katastrof, biotických i abiotických sebude zvyšovat. Proto je nezbytné podpořit aktivity, které pomohou zlepšit zdravotní stav a odolnost evropských lesů.
Klimatické změny již ovlivňují život a práci vlastníků lesa v Evropě a zvyšuje se ohrožení lesních ekosystémů. Zajištění odolnosti evropských lesů ke klimatickým změnám je klíčovým faktorem adaptace. Zdravé a zapojené lesy jsou hlavním faktorem, který přispívá ke koloběhu vody a ochlazování krajiny.
Z tohoto pohledu je větší podpora aktivit zvyšující odolnost lesů a jejich ekosystémů správnou cestou.
Zvyšování odolnosti evropských lesů musí vycházet z místních přírodních podmínek a musí být zvolené vhodné postupy (zvyšování biodiverzity, genetické odolnosti, rizikový management, obnova kalamitou zničených lesů).
Budoucí Strategie adaptace by měla prosazovat flexibilní a dynamický přístup ke zvyšování odolnosti. Dlouhodobost přírodního vývoje lesů musí být brána v úvahu při výběr vhodných druhů lesních dřevin pro obnovu lesů a zvyšování biodiverzity stávajících porostů nejen podle současných stanovištních podmínek ale i s ohledem modely předpokládaného vývoje klimatu.
Lesy nejsou jen cenný zdroj ekologické obnovitelné suroviny a zdrojem obživy pro vlastníka lesa a nejcennější ekosystém pro zajištění existence mnoha rostlinných, ale poskytuje i další služby pro společnost.
SVOL se domnívá, Adaptační strategie EU by měla být zaměřena také na zlepšení znalostí o rozsahu a škále vlivů klimatické změny na evropské lesy a hledat postupy, jak řešit ochranu a adaptaci lesů na očekávané změny. K tomu by měly přispět poznatky současného vědeckého výzkumu a příklady dobré praxe. Jejich rozšíření a aplikace v dostatečném rozsahu se neobejde bez zajištění motivace a aktivního přístupu vlastníků lesů.
Poznatky současného vědeckého výzkumu, na jejich základě vyvinuté operativní a uživatelsky přístupné nástroje, příklady dobré praxe by měly být využity k aktivní motivaci a zapojení vlastníků lesa.
Evropské lesy mají již v současné době mají obrovský potenciál pro zmírnění klimatické změny. Aktivní hospodaření v lesích trvale udržitelným způsobem a aktivně přispívá k absorpci CO2 z atmosféry a současně je zdrojem obnovitelné a klimaticky neutrální suroviny vázající v sobě uhlík a nahrazující fosilní materiály a paliva. Proto bude nezbytné vytvořit vazbu mezi zmírněním klimatické změny, potřebou adaptace a cílem uhlíkové a klimatické neutrality EU.
Dosažení cílů Strategie bude vyžadovat konkrétní vhodné zdroje financování a možností podpory bez byrokratických překážek. Další finanční nástroje k hospodaření v lesích ohrožených rizikovými faktory musí být vyhodnoceny a připravit např. možnosti podpory pojištění lesů i na větších územích v rizikových oblastech.
SVOL podporuje posílení úvah o úpravě dalších nástrojů a politik EU. Adaptace je klíčem k péči o naše lesy, proto nesmí být této příležitosti zabráněno omezováním hospodaření v lesích. SVOL také cítí, že je nutné vytvořit pevné reference mezi Adaptační strategií a Lesnickou strategií EU, která by měla být hlavním politickým rámcem pro tato témata.
SVOL se domnívá, že výše zmíněná témata by měla být brána v úvahu při definování aktivit a politik potřebných pro přizpůsobení EU klimatickým změnám a očekává, že bude moci přispět k dalším krokům tohoto procesu.
Read full responseResponse to Climate change mitigation and adaptation taxonomy
20 Apr 2020
Úvod
SVOL oceňuje skutečnost, že iniciativa trvale udržitelného financování považuje za významné přínosy lesnického sektoru k dosažení cíle uhlíkové neutrality Evropy.
Pro posílení těchto přínosů, jsou nutné investice nejen pro dosažení cílů klimatické změny a adaptace, ale také péče o ostatní funkce lesa s ohledem na rostoucí poptávku společnosti k evropským lesům.
Díky trvale udržitelné hospodaření v lesích, jak je uváděno experty z IPCC (Mezivládní panel pro změny klimatu) mohou lesy a s lesem související odvětví nahradit fosilní zdroje uhlíku oběhovým hospodářstvím a mohou nahradit fosilní materiály a fosilní zdroje energie. Posouzení dopadů právních předpisů v přenesené pravomoci založené na zprávě odborné skupiny expertů (TEG) je proto klíčové pro dosažení maximálního klimatického efektu lesnického sektoru.
Cíle a politické možnosti
Roadmap/ Plán správně připomíná potřebu vyvinout iniciativu v souladu s článkem 14 Směrnice o Taxonomii (klasifikaci systému financování) včetně požadavku na vyhodnocení s technickými kritérii stávajících právních předpisů. SVOL je názoru, že kritéria stanovená v závěrečné zprávě technických expertů nejsou v souladu se stávající legislativou, zejména v přepracování Směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED II).
Jak je uvedeno v Lesnické strategii EU, hospodaření v lesích je v kompetenci členských států, a proto např. je tato zásada potvrzena ve Směrnici RED II povinností zahrnout kritéria trvalé udržitelnosti pro lesnictví v souladu s národní legislativou a její implementaci s respektováním národních systémů monitoringu a vymáhání. Podobný přístup by měl být aplikován také u taxonomie. Provést důsledné vyhodnocení souladu s článkem 14 Směrnice o Taxonomii je proto velice důležitý úkol.
Ekonomické dopady.
SVOL se domnívá, že pravděpodobný dopad budoucích právních předpisů v přenesené pravomoci by měl pečlivě sledovat možný ekonomický vliv nastavených kritérií na činnosti při hospodaření v lesích, které již byly realizovány. Další investice do těchto aktivit by měly zajistit a podpořit rozvíjející se oběhové hospodářství EU a venkova a zajistit trvale udržitelné zásobování dřívím. Proto by měla být zajištěna bezpečnost a kontinuita investic. Kritéria nastavená v budoucích právních předpisech v přenesené pravomoci by měla být nejen prakticky proveditelná, ale také ekonomicky reálná, aby zajistila toto zásobování v budoucnu. Kritéria navržená skupinou technických expertů TEG mohou toto zásobování ohrozit. Výše zmíněný problém je dokonce ještě důležitější, pokud vezmeme v úvahu extrémně složitou situaci, kterou prochází všechna odvětví včetně lesnictví v důsledku krize COVID 19.
Sociální dopady
Je zásadní, aby budoucí kritéria neohrozila rozvoj odvětví, která jsou zásadní pro dosažení cíle uhlíkové neutrality EU 2050 jako je lesnictví a s lesnictvím související odvětví, poněvadž toto bude mít významný vliv na společnost EU.
SVOL je názoru, že kritéria stanovená skupinou expertů TEG mohou představovat riziko pro investice do trvale udržitelného hospodaření v lesích EU, které je zásadní pro poskytování užitků pro společnost včetně ukládání uhlíku ve výrobcích ze dřeva a náhradou fosilních paliv.
Vyhodnocování vlivů
SVOL je názoru, že vyhodnocování by mělo být založeno na širokém spektru konkrétních faktů a dat. S cílem řešit sociální i hospodářské dopady budoucího aktu v přenesené pravomoci na odvětví lesnictví vyzývá SVOL Komisi, aby se opírala o odborné znalosti z odvětví lesnictví. SVOL mrzí, že skupina expertů TEG nevzala v úvahu tyto expertízy, což vedlo k vzniku nedostatků a mylných představ ve vztahu k lesům a lesnictví v závěrečné zprávě. SVOL doufá, že experti z lesnictví a lesnických odvětví budou mezi členy platformy pro trvale udržitelné financování
Veřejná konzultace
S ohledem na budoucí veřejnou konzultaci, SVOL očekává možnost přispět svými připomínkami k návrhu právního předpisu v přenesené pravomoci před jeho očekávaným přijetím ve 4. čtvrtletí.
Read full responseResponse to 2030 Climate Target Plan
15 Apr 2020
SVOL vítá iniciativu Evropské komise navrhnout plán pro realizaci klimatických změn do roku 2030 v souladu s cílem dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a domnívá se že je nutné koordinovat postupy k dosažení tohoto cíle. SVOL zdůrazňuje, že evropské lesy a lesnický sector hrají v tomto procesu v souladu s rostoucími sociálními potřebami a související politickými cíly v oblasti klimatu, životního prostřeví, ekonomiky a energetiky klíčovou roli. Plán označuje oblast využití půdy včetně lesů jako klíčovou pro snižování obsahu CO2. Toto je možné zajistit aplikací trvale udržirtelného hospodaření (TUH), které je velkým přínosem pro ovlivnění klimatu včetně velkého potenciálu pro zmírnění jeho změn. Ohospodařování evropských lesů trvale udržitelným a aktivním způsobem přispěje k zvýšené absorbci CO2 z atmosféry . TUH není omezeno jen na absorbci uhlíku. ožňuje nabídnout obnovitelnou a pro změny klimatu příznivou surovinu pro výrobu produktů ze dřeva, které v sobě ukládají uhlík a mohou být náhradou za materiály a paliva z fosilních zdrojů. Tyto tři užitky (absorbce, ukládání a náhrada) přispívají ke snížení emisí CO2 uvolňovaného do atmosféry a zároveň zajišťují, že lesy stale přirůstají a zajišťují mnohé další celospolečeské služby. EU musí pro dosažení uhlíkové neutralizy posílit své ambice k vytvoření životaschopného oběhového hospodářství. Takový vývoj může také pozitivně přispět venkovským oblastem nabídkou ekonomického rozvoje, novými pracovními příležitostmi, zastavením úbytku obyvatel na venkově stejně jako posílením konkurenceschopnosti EU. Vítáme I další opatření, která by propagovala výrobu EU a mobilizaci biomasy v souladu s lokálními možnostmi a potřebami. Evropské lesy si potřebují udržet svén zdraví a vitalitu v kontextu adaptace na klimatické změny, proto musí musí I nadále poskytovat komplexní spectrum ekosystémových služeb jako např. absorbci CO2 a zajišťování biodiverzity. Proto potřebují být uhlíkové ambice EU doprovázeny novou Strategií EU adaptace klimatu, která by měla nabídnout další poznatky, jak přizpůsobit a zlepšit hospodaření v lesích klimatickým změnám. Z našeho pohledu by měl Klimatický plan EU 2030 zdůraznit klíčovou roli TUH, jak je doposud implementováno a směřovat k dosažení cílů 2050 holistickou cestou zaměřenou na asorbci a ukládání uhlíku a náhradu neobnovitelných surovin. K tomuto cíly by měly být stanoveny pevné reference s Lesnickou strategií EU 2020, která by měla sloužit jako hlavní politický rámec pro lesnická témata v souvislostech s ostatními s lesem souvisejícími iniciativami EU (např. Strategie biodiversity, Akční plán pro oběhové hospodářství, …). Pokud nastavujeme záměry pro cíle 2030, měli bychom zmínit, že EU v směrnici LULUCUF však nejsou implementovány situace, k jaké může dojít současnénsituaci v důsledku oslabení vitality lesů v České republice. Probíhající velkoplošná kůrovcová kalamita a usychání porostů ostatních dřevin a při jejich zpracování přesáhnou národní referenční kritéria nastavená směrnicí LULUCF pro nejbližší období. Přestože Česká republika a vlastníci lesů vynaloží obrovské finannční prostředky na její zpracování a obnovu kalimatickou změnou zničených lesních poorostů, hrozí ji od EU finanční postihy místo potřebnén podpory na uryclenou obnovu takto zničených lesních porostů. SVOL by chtěl zdůraznit, že jakékoliv budoucí parametry EU, které nebudou v souladu s principy TUH, např. v oblasti trvale udržitelných kritérií ochrany přírody, mohou být kontraproduktivní. Pro sociální, ekologické a ekonomickou živatoschopnost lesnictví a s lesem souvisejících odvětví a zastavit rozvoj oborů klíčových pro dosažení uhlíkové neutrality EU a dosažení cílů Evropské Zelené dohody. SVOL se domnívá, že výše zmíněná témata by měla být vzata v úvahu při definování aktivit a politik nezbytných pro uhlíkovou neutralitu EU a mohou přispět tak k úspěšnému dosažení vytýčeného cíle.
Read full responseResponse to Access to Justice in Environmental matters
3 Apr 2020
Cílem Aarhuské úmluvy je usnadnit ochranu a zachování životního prostředí tím, že vyloučí nerovné podmínky v přístupu k právu mezi velkými průmyslovými korporacemi a občany a neziskovými organizacemi s omezenými možnostmi.
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) se domnívá, žen obecné principy Aarhuské úmluvy jsou důležité, nesouhlasí však s širokou interpretací těchto principů předkládanou Výborem pro dodržování Aarhuské úmluvy (ACCC), ve které dává právo kterémukoliv občanovi nebo skupině právo, aby se identifikoval jako dotčená osoba s právem účastnit se administrativních procesů, právních výkladů a soudních sporů téměř ve všech záležitostech, u kterých je možné potenciálně označit aspekt životního prostředí na národní nebo evropské úrovni.
Rámec Roadmap navrhuje reinterpretace, které přesahují původní rámec Úmluvy a směřují k jeho rozšířeníi na další případy – nejen případy týkající se životního prostředí, ale i na případy další.
Roadmap dále konstatuje, že stávající lhůty jsou příliš krátké pro procesy podléhající Aarhuské úmluvě a navrhuje jejich prodloužení. Prodloužení lhůt by však vedlo k oslabení občanů v přístupu k právu, jelikož doby soudních procesů by se nepochybně prodloužily.
Za účelem vyloučení situací, které původní záměr Aarhuské úmluvy nepředpokládal, je nutný vyváženější a objektivnější přístup.
Roadmap navrhuje takovou interpretaci, která by kromě socioekonomických nákladů vedla k dalekosáhlým a nepříznivým důsledkům pro jednotlivce, malé podniky, úřady a udržitelný rozvoj pro společnost jako takovou. Důsledkem by byly nepředvídatelné prodlevy a náklady na potenciální soudní spory i případech s velice omezeným dopadem na životní prostředí.
Právní argumentace pro rozšíření možnosti pro některé strany iniciovat soudní proces bez ohledu na ostatní dotčené povede k nevyvážené implementaci. Navíc, tento vývoj může zcela narušit a zbrzdit cíle Evropské Zelené dohody a závazky EU v Pařížské dohodě, Agendě 2030 související se zmírňováním změn klimatu a adaptací, cestu k Zelené ekonomice, vytváření trvale udržitelné zaměstnanosti a rozvoj venkova založený na ekonomických, sociálních a environmentálních aspektech.
Roadmap poskytuje určitá hodnocení různých vlivů, přesto je nutné další a důkladnější posouzení , pokud jde o účinky nebo přínosy, které by navrhovaný zásah měl, pokud jde o zdroje potřebné k dosažení těchto účinků, ale i dopady a přínosy pro životní prostředí.
Podle názoru SVOL by se plánovaná diskuse na politické úrovni měla zabývat tím, jak provádět úmluvu vyváženějším způsobem, než je v předloženém návrhu Roadmap, včetně zajištění souladu mezi primárním právem EU (např. SFEU) a sekundárními právními předpisy (např. Aarhuská úmluva).
Read full response