Zemědělský svaz ČR
ZS ČR
Předmětem činnosti Svazu je obhajovat a prosazovat zájmy svých členů v oblasti produkce, odbytu a zhodnocování zemědělské produkce, usilovat o rozvoj zemědělství a venkova, pomáhat svým členům v rozvoji jejich podnikatelských aktivit a za tím účelem jim poskytovat služby, poradenský servis a vzdělávání v oblasti hospodářské, ekonomické, podnikatelské, obchodní, právní a sociální.
ID: 373459327433-55
Lobbying Activity
Response to Climate change mitigation and adaptation taxonomy
14 Dec 2020
Rozumíme snaze EU nastavit transparentní systém hodnocení udržitelnosti aktivit ve vztahu k problematice změny klimatu, včetně zohlednění adaptačních a mitigačních aspektů takového počínání. Systém však má mít širší využití/význam, včetně zohlednění např. pro státní podpory, veřejné financování, nebo obnovné/pomocné balíčky. V tomto kontextu je však třeba dobře zvážit, zda takový systém dostatečně zohledňuje i pole působnosti pro celkovou ekonomickou životaschopnost subjektů v popsaných odvětvích, a zejména pak možnosti jejich dalšího rozvoje a konkurenceschopnosti jejich služeb a produktů i mimo teritorium Evropské Unie.¨
Z tohoto pohledu pak v odvětví zemědělství dáváme ke zvážení následující body:
1. Adaptace - Vedle faktu, že vytváření a konstantní update Faremního plánu udržitelnosti zatíží zemědělce nepřiměřenou byrokracií, je zde důležitým faktorem nejednotnost systému hodnocení některých zmiňovaných parametrů napříč členskými státy EU (např. nastavení emisních faktorů zemědělských aktivit) a tudíž plány a požadavky z nich vyplývající nebudou mít totožný efekt napříč EU. V tomto kontextu i vedení záznamů a verifikace na úrovni farmy bude vnímáno spíše jako administrativní zátěž, než skutečný přínos pro oblast změny klimatu. Doporučujeme, aby požadovaná data byla shromažďována zejména pomocí dálkového průzkumu země (včetně sytému Kopernicus) a pomocí in-situ měření relevantních státních orgánů a v projektech vědecko-výzkumných institucí na úrovni celého členského státu, nikoliv na úrovni každé farmy. Nasbíraná data by se pak jednotlivým subjektům promítla prostřednictvím státem vytvořené e-platformy (založené na IACS – LPIS) na úroveň farmy k validaci a případnému doplnění, pokud by některá data nebyla korektní. Takový systém by však požadoval zjednodušení systému hodnocení udržitelnosti pro oblast zemědělství, což doporučujeme, i ve světle faktu, že zemědělství představuje na celkových emisích GHG v EU jen do 10% procent. Dále je zde i řada technických aspektů stávajícího náverhu, jež je třeba upravit a z nichž namátkou uvádíme následující:
2. Adaptace – Appendix A – zatímco rotace plodin a zařazení leguminóz/zel. hnojení zohledňuje realitu praxe, 75% pokryv vegetací je pro farmy, zaměřené na pěstování polních plodin příliš ambiciózní a úroveň 50% by zde měla být zvážena.
3. Adaptace – Appendix A – „mechanical weeding with inversion tillage between rows“ by mělo být z výčtu odstraněno.
4. Adaptace – Appendix A – některé doporučené praktiky jdou meritem proti sobě, např. (reduced tillage vs. compaction), (reduced tillage vs. increase organic input)
5. Požadavek na 10% podíl půdy s HDLF, vycházející z „F2F“ je je zcela mimo realitu a měl by být odstraněn jak ze strategie F2F (str. pro biodiverzitu), tak i z toho návrhu
6. Plnění řady požadavků však představuje významné investiční náklady, které se však nevrátí v ekonomice farmy. Zároveň však dochází k poklesu financování SZP, která mohla v tomto ohledu farmářům napomoci, avšak její působení nebude, se navrženým rozpočtem, schopné efektivně farmářům pomoci.
Read full responseResponse to Protecting biodiversity: nature restoration targets
1 Dec 2020
Zemědělství je obor, který má po staletí velmi úzkou vazbu na formování a údržbu krajiny, včetně rozvoje rozličných přírodních stanovišť a různých způsobů obhospodařování, které přispěly a přispívají k bohaté biodevirzitní zemědělské krajině. Je zcela nepochybné, že tento společenský benefit budou zemědělství poskytovat i v budoucnu.
Zároveň je to však obor, jehož posláním je poskytovat lidské populaci dostatek potravin, jež patří mezi zcela esenciální potřeby a práva lidstva. S rapidním celosvětovým nárůstem lidské populace je třeba harmonicky skloubit potřebu dostatku potravin na jedné straně, a ochranu přírodních hodnot (včetně biodiverzity) na straně druhé.
Aby bylo možné takové equilibrium nastavit, je třeba přicházet s win-win řešeními ze strany politiků/decision-makerů. Bohužel, toho v poslední době nejsme svědky a současné návrhy Green deal (resp. From farm to fork a strategie pro biodiverzitu EU) jsou toho zjevným příkladem. EK přichází s extrémně ambiciózními cíli na poli ochrany biodiverzity, které však nejsou promyšleny do svých důsledků, nelze dohledat v tomto směru relevantní a objektivní studie a analýzy a předjímat ekonomické dopady do agro-potravinářského komplexu. Takové kroky ve své podstatě obracejí zemědělce proti myšlence ochrany přírody, ačkoliv po celé generace zemědělci v souladu s touto myšlenkou hospodařili a chtějí i do budoucna, za předpokladu že zároveň budou moci zachovat smysluplnou míru svého ekonomického přežití. ANO!!!....zemědělci jsou totiž podnikatelé a musí vedle ochrany přírody myslet i na živobytí svých rodin a také živobytí svých zaměstnanců. Decision-makers však tento aspekt zcela opomíjejí a ve jménu environmentálních cílů ekonomicky celý zemědělský sektor trestuhodně ekonomicky potápí svými strategiemi a opatřeními.
Jak jinak si lze vysvětlit výše uvedené ambiciozní cíle Green deal, které nejen že přinesou rapidní ekonomický propad příjmů zemědělců, ale navíc jsou tyto strategie doprovázeny snížením rozpočtu na společnou zemědělskou politiku, která by měla poskytování veřejných statků financovat. Za výrazně méně peněz je po zemědělcích požadovano více muziky - takto však věci nefungují a je jen otázkou času, kdy se celý systém začne postupně rozpadat.
EU zemědělství se v důsledku nových cílů spojených s ochranou biodiverzity začne postupně vzdalovat z hlediska konkurenceschopnosti svým protějškům mimo hranice EU, kde se uvolnění trhů projeví intenzivnější zemědělskou výrobou, doprovázenou výrazně nižšími standardy v oblasti ochrany přírody, biodiverzity, welfare, hygieny, atd. Právě tato rozhodnutí EU povedou k důsledkům jako je další devastace rozlohy lesů a pralesů v jiných částech světa, navýšení intenzity hosp. zvířat doprovázené nekontrolovaným nárůstem emisí GHG, dojde k dovozům potravin a produktů (krteré by mohly být vyrobeny v EU) bez dohledu nad používáním pesticidů, hnojiv a zohlednění biodiverzity v těchto zemích mimo EU teritorium. Evropa svým počínáním bude zodpovědná za devastující dopady svých strategií na zemědělské biotopy ve třetích zemích a urychlí tak nastartování intezivní a nekontrolované zemědělské produkce v těchto regionech.
Read full responseResponse to Evaluation of the Sewage Sludge Directive 86/278/EEC
19 Aug 2020
Řádná péče o půdu a zachování/zvyšování organických složek půdy je jednou ze základních premis každého udržitelného hospodaření. Využívání alternativních přístupů, jako je aplikace upravených čistírenských kalů je jednou z cest, které by měly být jistě i v budoucnu zachovány/podporovány, za podmínek eliminace rizik kontaminace půdy.
V takovém případě je využívání kalů pro účely zemědělského hospodaření konkrétním krokem, jak se odvětví zemědělství zapojuje do úsilí o cirkulární ekonomiku a je třeba zajistit, že materiály poskytované zemědělcům jsou řádné prověřeny, aby nedocházelo k nežádoucím dopadům.
Význam těchto alternativních způsobů zvyšování živin (zejm. P) a organických složek pravděpodobně poroste i do budoucna, neboť trh s některými živočišnými komoditami vykazuje v posledních letech vysokou míru volatility, dále je často náročný na lidskou práci (zejm. produkce mléka) a v neposlední řadě se stává neoprávněně terčem ataků různých aktivistických skupin (otázka klimatické změny, ochránců zvířat, či vegánských kruhů). To povede ve střednědobém horizontu k snížení rozměru živočišné výroby v EU a tím i poklesu tradičních (ekologických) statkových hnojiv (hnůj, atd) - zde pak bude docházet zejména k deficitu organických složek v půdě. I v tomto ohledu je třeba, aby podmínky výroby, distribuce, nakládání a hodnocení byly na EU úrovni upraveny tak, aby všechny části řetězce (od producenta po zemědělce) mohly v rámci cirkulární ekonomiky tento typ alternativních hnojivých látek produkovat/využívat.
Read full response18 Aug 2020
Rozumíme potřebě robustního nástroje pro sledování různých typů onemocnění a harmonizovanému přístupu jejich sledování napříč teritoriem EU, standardizovanému reportingu a efektivním nástrojům eradikačních programů. V tomto ohledu budou kladeny vyšší nároky i na národní autority a technické zajištění fungování ADIS. Takový systém umožní efektivní zvládání propuknutí nákaz a vytváří vyšší úroveň ochrany chovů.
Nicméně, návrh by měl zaručit (být doplněn) o více interakcí systému s chovateli. Zejména co se jedná o informace ohledně propuknutí nákaz v přilehláých regionech - i přeshraničně, dostupnost eradikačních programů i pro chovatele v okolních státech, kam se nákaza ještě nerozšířila, atd. Stačilo by do některých pasáží zahrnout jen interface pro chovatele, případně jejich svazy a stavovské organizace, které by mohly z řadou informací rovněž být seznámeny a pracovat.
Read full responseResponse to Sustainable use of pesticides – revision of the EU rules
6 Aug 2020
Je nezbytně nutné realističtější nastavení pravidel pro udržitelné používání pesticidů jak z pohledu harmonizovaných aktivit zemědělců napříč EU (např. aby některé substance nebyly povoleny v obdbobných podmínkách jen v některých zemích, ale automaticky napříč částí příslušného teritoria EU), tak i z pohledu dozorových/schvalovacích a kontrolních mechanismů, aniž by však docházelo k nárůstu byrokracie/administrativy a finanční náročnosti (jak na straně uživatelů, tak dozorovách orgánů). V současné době je rozdílný přístup jednotlivých zemí často překážkou vzájemného uznávání povolení POR, zejména i rozdílný přístup z hlediska harmonizované klasifikace přípravků. Dále např. dva harmonizované ukazatele jsou velmi nepřesné, bylo by vhodné zvážit vytváření ukazatelů na bázi plodin/skupin plodin.
Zcela nedostatečně je zde kontextově řešena otázka zajištění dovozu produktů/případně zamezení dovozu produktů ze zemí mimo EU, které (ne)sdílejí stejně přísné standardy nakládání s POR jako v EU. Evropská Unie nesmí rezignovat nad regulací dovozu surovin/potravin, které se produkují v zemích s nízkými standardy - to vystavuje jednak EU zemědělce do nekonkurenceschopného postavení a zároveň se tím jen dílčím způsobem naplňují cíle v oblasti ochrany zdraví lidí, případně zvířat. Dokud tato otázka nebude na EU úrovni dostatečně ošetřena, není vhodné přicházet s razantními změnami pro evropské zemědělství a uživatele POR.
Read full responseResponse to EU Methane Strategy
3 Aug 2020
Při zvažování mitigačních opatření v zemědělství by se mělo dbát na fakt, že metan, jako GHG, je globální výzva - je spojen s produkcí živočišných produktů a pokud nedojde k poklesu jejich konzumace celosvětově, nemohou být zvažovány kroky jen na úrovni EU - pokud EU bude tlačit na snížení rozměru živočišné výroby, tak jinde na světě produkce poroste, aby uspokojila celosvětovou poptávku. Pak zemědělci v EU ztratí příjmy/trhy, ale klimatickou změnu to nijak neovlivní. Rovněž by se při mitigačním úsilí mělo přihlížet na to, kolik dobytčích jednotek/ha v přepočtu v jednotlivých zemích je a dle toho směřovat případně i úsilí k redukci emisí. Faktem je, že je zde řada win-win řešení k částečné redukci emisí ze zemědělství, většinou založených na investicích do nových technologií/obnovitelných zdrojů-např. bioplyn/dietetických postupů při živočišné výrobě - které by EU měla plně podporovat na celém svém teritoriu, přičemž taková řešení by neměla negativní dopad do celkové ekonomiky farem.
Read full responseResponse to Amending Regulation (EC) No 2003/2003 relating to fertilisers for the purposes of adapting Annex I
3 Aug 2020
Svaz je právnickou osobou, která je dobrovolným, nezávislým, nevládním a nepolitickým sdružením právnických a fyzických osob – zemědělských obchodních společností, zemědělských družstev, odbytových družstev a společností, zemědělců a dalších podnikatelů, jejichž podnikání je především zaměřeno na zemědělství, pěstitelství, chovatelství a služby - které se sdružily na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů v souladu s právními předpisy České republiky.
S návrhem úpravy seznamu hnojiv - doplněním předmětného typu draselných hnojiv souhlasíme.
Read full responseResponse to Farm to Fork Strategy
16 Mar 2020
V příloze přikládám stanovisko Zemědělského svazu ČR.
Read full responseMeeting with Elisabetta Siracusa (Cabinet of Commissioner Phil Hogan), Kevin Keary (Cabinet of Commissioner Phil Hogan) and
24 May 2018 · Future of CAP
Meeting with Jerzy Bogdan Plewa (Director-General Agriculture and Rural Development) and Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora and Agrární komora České republiky
23 Jan 2018 · Exchange of views regarding views and concerns regarding the CAP post 2020 and the MFF post 2020